Norma EN61010 pomáhá při výběru přístrojů

Profesionální přístroje musejí být vyrobeny ve shodě s normami, které definují přípustné oblasti jejich použití.

Norma platící v Evropě pro elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení je EN 61010W.

Platnost normy EN 61010

Nejnovější verze normy EN 61010-1, která stanovuje bezpečnostní požadavky platné pro elektrická měřicí, řídicí a laboratorní zařízení a příslušenství k nim, pochází z roku 2011. Nahradila ustanovení z let 1999 a 2004. První verzi normy - IEC 61010-1 vypracovala Mezinárodní elektrotechnická komise (IEC - International Electrotechnical Commission). Tvoří základ pro státní předpisy v USA, Evropě, či v Polsku. EN61010-1 je založená na uvedených mezinárodních směrnicích, proto je její obsah i požadavky shodný se standardy platnými prakticky po celém světě.

Pro ty, kteří kupují měřicí přístroje, je klíčová první část normy EN 61010.

Text normy zahrnuje ale také specifické požadavky na měření a zkoumání měřicích obvodů. Soustřeďuje se tedy ne na vlastní měřicí přístroje, ale na jejich okolí. Je třeba poznamenat, že EN 61010-1 se týká zařízení na nízké napětí, a tedy určeného pro práci s napětím menším než 1000 V.

Bezpečnostní kategorie dle EN 61010

Důležité místo v rámci normy EN 61010-1 zaujímají bezpečnostní kategorie. Týkají se především vzdálenosti, která dělí měřicí zařízení od zdroje energie. Při větších vzdálenostech můžeme bezpečně používat zařízení splňující požadavky nižší kategorie, z důvodu toho, že riziko výskytu přepětí je menší.

Podle EN 61010-1 zařízení splňující požadavky:

1. kategorie I mohou sloužit pouze k měření elektroniky, neboli zařízení, které nepracuje s velkými energiemi.
2. kategorie II mohou být navíc používána k měření jednofázových spotřebičů energie, a tedy různého druhu elektrických spotřebičů, průmyslového zařízení malého výkonu a přenosného nářadí.
3. kategorie III a IV mohou být rovněž použita pro měření elektrické sítě - v rozsahu omezeném na:
   • zásuvky a obvody s jednou ochranou,
   • nechráněné zásuvky, vzdálené minimálně 10 metrů od zdrojů kategorie III,
   • nechráněné zásuvky, vzdálené minimálně 20 metrů od zdrojů kategorie IV.

Značně větší svobodu bezpečného používání poskytují přístroje splňující požadavky kategorie III. Mohou se používat v třífázových i jednofázových sítích, včetně rozváděčů, a pro kontrolu osvětlovacích obvodů (také průmyslových).

V praxi mohou tyto přístroje sloužit pro elektrická měření uvnitř budov, které nejsou elektrickými rozvodnami. Hodí se pro práce libovolného druhu **v průmyslových provozech a obytných domech. Lze jimi zkoušet spínací techniku, vícefázové motory, a dokonce sběrnice a napájecí trasy v závodech.

Nejvyšší, kategorie IV , umožňuje kontrolovat obvody třífázového napětí na komunálních přípojkách a zkoušet kabely vně místností. Přístroje splňující požadavky této kategorie lze používat při posuzování:

• základních ochran proti přetížení,
• propojení mezi budovami a rozváděči,
• nadzemního a podzemního vedení, jedná-li se pouze o nízkonapěťové instalace.

Limity napětí

Kromě stanovení bezpečnostní kategorie daného zařízení je výrobce povinen uvádět také rozsah napětí, pro které je daná kategorie závazná. To je spojené se způsobem testování přístrojů právě v závislosti na kategorii a deklarovaném maximálním pracovním napětí.

Je stanoveno pět různých hodnot pracovního napětí (stejnosměrného nebo efektivní hodnoty): 50 V, 150 V, 300 V, 600 V a 1000 V. Převážná většina měřicích přístrojů je konstruována a zkoušená pro napětí 600 V a 1000 V.

Zařízení splňuje požadavky konkrétní kategorie pro dané pracovní napětí, pokud úspěšně prošlo testy přepětím. Parametry těchto testů pro napětí 600 V a 1000 V jsou shrnuty v tabulce 1. Jak vidíme, čím vyšší kategorie, tím vyšší napětí impulsu a tím nižší odpor zdroje pro tatáž pracovní napětí.

Tabulka 1 Parametry zkušebních impulsů, v závislosti na kategorii normy EN61010-1 a hodnotě pracovního napětí

Shrnutí

Při výběru přístrojů nebo měřicího příslušenství je potřeba zvážit, jaké napětí se jimi bude měřit a v jakých podmínkách se budou používat. Je nutno pamatovat, že bezpečnostní kategorie příslušenství musí být stejná nebo vyšší než kategorie vlastního měřicího zařízení.

Nejuniverzálnější použití mají zařízení kategorií III a IV. Tyto kategorie zahrnují většinu prací spojených s elektrotechnikou a elektronikou. S tím, že zařízení třídy IV jsou obvykle o něco dražší než přístroje třídy III.

Správný výběr přístrojů pro předpokládaná použití je však klíčový pro celkově bezpečné používání přístrojů.